Tak jaká dobrota dneska?
Načteme je všecky...
14. 03. 2024,     Matěj Stanislav, DiS.

Energetická bilance

Král, na kterého často zapomínáme

Energetická bilance vyjadřuje poměr mezi příjmem a výdejem energie v lidském těle. Znalosti ohledně energetické bilance jsou klíčové pro jakékoli změny, nebo udržení své tělesné hmotnosti. Protože právě energetická bilance rozhoduje o tom, zda si váhu držíme, přibíráme, nebo hubneme. Často všichni řeší bílkoviny, tuky, sacharidy, ale tím prvním co by měli řešit, je správně nastavit příjem celkové energie.

A v jakých stavech se může energetická bilance nacházet a co to znamená?

Vyrovnaná energetická bilance

Pod tímto pojmem, jak název napovídá, se skrývá stav, kdy poměr mezi příjmem a výdejem energie je v rovnováze. Pro nás to v praxi znamená, že se aktuální hmotnost drží a tedy nepřibíráme, ani nehubneme. Tento stav chceme udržovat, pokud naše hmotnost je optimální a nemáme cíl hubnout, či přibírat.

Negativní energetická bilance

V případě negativní energetické bilance je vyšší výdej energie, než její příjem. Této bilance je nutné dosáhnout, pokud našim cílem je redukce tělesné hmotnosti. POZOR – to, že budeme jíst zdravé potraviny, automaticky neznamená, že naše energetická bilance je negativní a budeme hubnout.

Pozitivní energetická bilance

Při pozitivní bilanci je příjem energie vyšší, než její výdej. Ve stavu pozitivní energetické bilance přibíráme na hmotnosti. A pokud se nacházíme dlouhodobě v pozitivní bilanci bez výrazného silového cvičení, tělesná hmotnost bude stoupat především na tukové tkáni. POZOR – pokud chceme zvyšovat svalovou hmotu, je ideální nacházet se v pozitivní bilanci. Ideálně pouze v mírné, vysoký energetické nadbytek může vést ke zbytečně velkému nárůstu tukové tkáně.

Co ovlivňuje výdej energie?

Bazální metabolismus

Jedná se o množství energie, které naše tělo vydává v klidovém stavu na provoz základních životních funkcí (dýchání, bušení srdce…), v tepelně stabilním prostředí a nalačno. Tedy do bazálního metabolismu se nepočítá chůze, cvičení ani nic podobného.

Jak můžeme zjistit bazální metabolismus?

Drtivé většině lidí postačí výpočet bazálního metabolismu podle matematického vzorce, například Harris-Benedictovy rovnice, případně o něco přesnější výpočet metabolismu dostaneme např. z měření Inbody, či dexi, protože do výpočtu zahrnuje poměr mezi svalovou a tukovou tkání. Případně je zde cesta větší přesnosti a tou je tzv. nepřímá kalorimetrie, kde dle spotřeby kyslíku dokážeme velmi přesně určit hodnotu konkrétního bazálního metabolismu.

Svalová práce

Každý pohyb, který uděláme má za následek výdej energie. Větší výdej energie pro tělo je i to, že stojí na místě oproti sezení. Samozřejmě vyšší výdej energie je u sportovní aktivity jako např. běh, jízda na kole apod.

Termoregulace

Vliv termoregulace na výdej není tak vysoký jako fyzická aktivita. Ale, pokud se tělo nachází např. ve velmi chladném nebo teplém prostředí, tak jeho spotřeba energie je vyšší, a to kvůli pokrytí rozdílu teplot.

Termický efekt stravy

I pro samotné trávení a zpracování jídla je potřeba určitého výdeje energie, a to je označováno jako termický efekt stravy. Nejvyšší vliv na termický efekt stravy mají bílkoviny. Další z mnoha důvodů proč je konzumovat v dostatečném množství, pokud se snažíme o redukci hmotnosti.

A co kalorický příjem?

Na kalorický příjem má vliv veškerý příjem potravy.
1 g bílkovin = 4 Kcal (17 kJ)
1 g sacharidů = 4 Kcal (17 kJ)
1 g tuků = 9 Kcal (39 kJ)

Závěr

Energetická bilance je základ celé výživy a kdo se naučí chápat její princip a hlídat si jí v praxi, má z velké části ohledně své hmotnosti vyhráno. Pokud si s nastavením optimálního příjmu pro Vás nevíte rady, kontaktujte naši nutriční poradnu a rádi Vám s určením pomůžeme.

Zdroje:

LARK, Nancy. Sportovní výživa: [obsahuje 71 receptů pro dobrou kondici a sportovní trénink]. Praha: Grada, 2009. Fitness, síla, kondice. ISBN 978-80-247-2783-7. Dostupné ZDE
KONOPKA, Peter. Sportovní výživa. České Budějovice: Kopp, 2004. Průvodce sportem. ISBN 80-7232-228-1.
MACH, Ivan a Jiří BORKOVEC. Výživa pro fitness a kulturistiku. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4618-0.
MANDELOVÁ, Lucie a Iva HRNČIŘÍKOVÁ. Základy výživy ve sportu. Brno: Masarykova univerzita, 2007. ISBN 978-80-210-4281-0.
SKOLNIK, Heidi a Andrea CHERNUS. Výživa pro maximální sportovní výkon: správně načasovaný jídelníček. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3847-5.
VILIKUS, Zdeněk, Ivan MACH a Petr BRANDEJSKÝ. Výživa sportovců a sportovní výkon. Praha: Karolinum, 2012. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 978-80-246-2064-0.
O nás
Kontakt
Zásady používání Cookies
Ochrana osobních údajů
Obchodní podmínky
Vyloučení odpovědnosti
NaGram.cz
2024 — © NaGram.cz